"...na poslední chvíli se rozhodla, že se nalíčí. Potřebovala se líbit. Jako každá žena."
Rok vydání knihy na fotce: 2016
Vydání: první
Nakladatelství: DOMINO
Počet stran: 374 stran
"Víte, můj manžel minulý týden zemřel. Srazil ho autobus před supermarketem Sainsbury´s. Peskoval mě za to, že jsem koupila špatné ovesné vločky, a za chvilku ležel mrtvý na silnici."
Autor: Fiona Barton
Autorka se většinu svého života zabývala novinařinou. V Británii pracovala pro několik předních britských deníků, a dokonce za svou práci dostala ocenění Reportér roku.
Nápad na knihu Vdova dostala, když byla jako dobrovolnice na Srí Lance. Její druhou knihou je opět psychothriller s názvem Dítě a vyšel teprve letos.
Anotace:
Temný a spletitý příběh pro čtenáře, které uhranula Zmizelá nebo Dívka ve vlaku.
Jeho tvář byla všeobecně známá z titulních stránek novin: Podle všeobecného mínění spáchal hrůzný zločin, i když za něj nebyl nikdy odsouzen. A ženou toho monstra byla Jean Taylorová.
Většinu svého života strávila v roli dokonalé manželky. Neochvějně stála při svém muži i poté, co byl obviněn z vraždy dítěte, ačkoli kvůli tomu musela snášet zlostné pohledy, přišla o přátele i o práci. Teď je ale její muž mrtvý a lidé chtějí vědět, jaké to bylo, žít po jeho boku. Co se vlastně tenkrát stalo. Jean může konečně vyzradit všechna tajemství.
Pravda - to je to, čeho se všichni dožadují. Zajímá se o ni novinářka, pro kterou je exkluzivní rozhovor s ženou pedofilního vraha vrcholem kariéry. A ještě intenzivněji se snaží pravdu odhalit inspektor Sparkes, pro něhož je tento případ letitou noční můrou. Policajtský instinkt mu napovídá, že se Jeanina maska mlčenlivosti bortí, že se brzy stane něco zásadního...
Můj názor:
Knihu jsem dostala jako dárek k narozeninám. Předtím jsem o ní nikdy neslyšela, ale hned jak jsem ji dostala do rukou a viděla její název společně s tématikou přebalu, věděla jsem, že knížka rozhodně nebude nudná. Má očekávání se splnila.
Ze začátku se ocitáme ve dvou časových rovinách: První začíná 9. června 2010 a pomalinku se dny sunou dál; druhá začíná 1. října 2006. Postupem času se tyto dvě roviny čím dál více přibližují a nám se začínají líčit různé situace z různých úhlů pohledů.
Nelze tady mluvit o nějakém "pomalém rozjezdu". Kniha jde zkrátka rovnou na věc a bez ptaní vás vtáhne do děje. Chvilku je z vás Vdova, poté jste reportérka Kate, a dokonce se i ocitáte v kůži vyšetřovatele Boba Sparkse.
Na knize se mi strašně líbilo, že autorka do příběhu zakomponovala bulvární stránku věci. Ti, kdo čtou bulvár, vidí jen povrch věci, ale nikdy nemůžou vidět tu skutečnost. Někdo něco řekne, co v kontextu vyzní naprosto normálně, ale jakmile je u toho bulvární reportér, vykašle se na nějaký kontext, vezme si jednu větu a pošpiní tak čest možná nevinného člověka. Já samozřejmě vím, že se bulváru úplně věřit nedá, ale když už čtu nějaký takový časopis, nepřemýšlím nad tou pravdou či lží, prostě v danou chvíli věřím tomu, co čtu a přesně o to jde. A to není správné.
Každopádně, autorka napsala úžasný thriller, který bych ani tak nenazvala jako "psycho" ale spíše "krimi". Bála jsem se, že konec knihy celý příběh pokazí, že autorka se bude snažit udělat velké Boom! , ale to se nestalo. Skončilo to přesně tak, jak to skončit mělo a za to jsem ráda.
Příběh vás od začátku pomalu a nenápadně vtahuje do děje. Byl to příjemný a oddechový krimi román z pohledů několika lidí. Určitě bych ho doporučila fanouškům thrillerů, protože pro mě tohle bylo něco úplně jiného, než co jsem doposud četla. Hlavně co se týká toho tématu.
Citáty/Pěkné věty:
"Když mluvíš s reálnými lidmi - myslím lidi, kteří si nechtějí honit triko nebo tě nějak oblafnout - , může se jeden člověk naprosto odhalit druhému a může dojít k tak intenzivní vzájemné důvěrnosti, jako by nikdo a nic kolem neexistovalo."
"...zlo je ošidná věc, která vyplave na povrch jen někdy - a o to je děsivější."
"Mít tajemství je zvláštní pocit. Jako bych spolkla kámen, který mě teď tíží v žaludku, drtí mi vnitřnosti a nutí mě ke zvracení pokaždé, když na to pomyslím."
Doba čtení: 15.11 - 21.11. 2017
Závěr:
Myslím, že není co dodávat. Snad jen poslední útržek z knihy, který se mi taky líbil:
" ´Zajímavé je,´řekl později inspektor Matthewsovi, když seděli v kantýně,"že ne všichni muži závislí na pornu dosahují erekce."
´Ian Matthews zvedl obočí a chléb se salámem nechal na umakartovém stole."Šéfe, nevadí vám, že jím?´"
